Historie snadno a rychle – Stomatologie v průběhu věků

Stomatologie, jakož to věda o zubním lékařství, či zubech, dásních a nervech s nimi spojenými obecně, je v dnešních dobách chápána jako moderní lékařská disciplína, která je v uvozovkách na vzestupu. Ale je to opravdu pravda? Samozřejmě, že ne ta docela. Stomatologie patří mezi jeden z nejstarších lékařských oborů vůbec. Jeho stáří se v aktuálních dobách datuje na plus mínus devět tisíc let – samozřejmě s ohledem na aktuální vědění a nálezy, které se nám pomocí archeologie podařilo odkrýt. Ale abychom nepřeskakovali, vezmeme to od začátku.

Je zajímavé, že mezi naprosto první archeologické nálezy se zubní tématikou, patří lidské ostatky na pohřebišti v oblasti Pákistánu, které měly vyvrtané zuby. Dnes se jen stěží můžeme dohadovat, jak před tolika tisíci lety bylo toto možné. Nálezy nás ale utvrdily v tom, že se jednalo a jakousi pazourkovou vrtačku, která sloužila tehdejším lékařům k výkonu práce. Tato vrtačka byla pravděpodobně vyrobena s použitím šípu, kterým se roztáčelo pazourkové ostří. Jednalo se sice o velmi primitivní nástroj, ale nutno uznat, že na tu dobu se zajisté jednalo o naprostou novinku a léčebnou pomůcku, která mohla pacientovi pomoci od bolavého zubu.

První zubaři

Když trochu přeskočíme dobu, a podíváme se na období, respektive na civilizaci, které se pravděpodobně ani v dnešní době nemůžeme rovnat, zajisté bychom se bavili o Egyptě. Egypt, jako jedna z mála zemí, patřila v starověku mezi naprosté špičky v mnoha ohledech, nevyjímaje obor lékařství. Všem jsou zajisté známé praktiky známé mumifikace. Ač se nám to na první pohled nezdá jako forma lékařství, bezesporu tu zůstává ale fakt, že Egypťané jako mezi prvními měli neuvěřitelné poznatky o lidském těle, o jednotlivých orgánech, kostech či léčebních praktikách. A ani zuby nebyly výjimkou. První zubní lékař, který nám je již dnes znám, byl právě Egypťan jménem Hesi-re, který již v roce 1600 před naším letopočtem objevil a velmi detailně popsal paradentózu.

O tomto zjištění, ale i mnoha jiných zubních praktikách dávného Egypta nás informují například staré egyptské svitky, které se dochovaly přibližně z 16. století před naším letopočtem. Mezi zajímavé zajisté patří i metoda zubních výplní, které se vyráběly z mletého ječmene, medu a okrového prášku. Zde si můžeme uvést i to, že Egypťané byli pravděpodobně prvními, kteří nahrazovali vypadlé lidské zuby těmi zvířecími, které si k zůstávajícím zubům přichycovaly zlatými nebo stříbrnými drátky. Toto činění můžeme zřejmě přivlastnit tzv. ideálu krásy, který byl pro Egypťany, ale například i Římany či Řeky takřka posvátný. Skrze Bohy byly vysněné ideály toho, jak člověk má vypadat, a samozřejmě že takovému ideálu se každý takovýto člověk chtěl alespoň trochu vyrovnat.

Arabové

Velmi pěknou ukázkou je například i vznik zubního kartáčku a čistící pasty, nebo spíše ústní vody. Tomuto nálezu můžeme vděčit Arabům, pro které byla čistota lidského těla na prvním místě, a právě proto u Arabů vzniká několik, nám již dnes velmi známých, pomůcek. Toto vědění o čistotě lidského těla a o „božnosti“ samotné lidské bytosti vycházelo z Koránu, podle kterého Arabové konali a nám tak přinesli několik velmi užitečných poznatků, jako bylo například placebo, nebo již zmiňovaný kartáček na zuby.

A ač by se zdálo, že toto lidské vědění bude stále a stále pokračovat v před a bude se neustále vyvíjet, opak byl bohužel pravdou. S pádem římské říše a s nástupem temného středověku všechno toto vědění upadá a člověk se nejen v oblasti zubní hygieny navrací k úplným začátkům. Dnes se již můžeme pouze dohadovat o tom, proč to tak bylo a proč jsme „dobrovolně“ o všechno přišli, ale zdárného důvodu se již asi nedočkáme.

Zubaři ve středověku

Na druhou stranu, okolnosti, za kterých se „lékaři“ starali o lidský chrup ve středověku, se nám v moderní době staly zábavnou vložkou umění, ať už malířského, či filmového –  kde především v pohádkách se můžeme setkat se zubaři, kteří pacienta léčí poměrně zajímavým způsobem. Dnes už není zajisté žádným tajemstvím ani překvapením to, že v dobách středověku povolání lékaře – zubaře jednoduše nebylo. Toto povolání, respektive  pouze vytrhávání zubů, prováděli především kováři, ale například i kati, či holiči. Důvod, proč tomu tak bylo, je poměrně jednoduchý. Pouze tato povolání disponovala vhodnou silou k vyrvání zubu, ale hlavně správnými zubními nástroji – kleštěmi. Je zřejmé, že takováto péče patřila mezi velmi bolestivou, a to už i z toho důvodů, že většinou se zubaři podařilo se zubem poškodit, či dokonce i vytrhnout kus dásně, nebo dokonce i samotné čelisti.

Moderní stomatologie

Situace byla opravdu velmi neúnosná, ale i tak si lidstvo muselo počkat až do 18. století, kdy se obor stomatologie opět dostal na výsluní. V roce 1757 například vyšla kniha The Dentist´s art, kterou napsal francouzský zubař Bourdet, a mělo se jednat o knižní příručku pro zubaře, kde se mimo jiné věnoval postavení zubů a jejich narovnávání – první rovnátka.

A posledním rokem, který si zde zmíníme, bude rok 1880. V tomto roce svět přišel na vynález zvaný amalgámové plomby – nicméně velkým překvapením bylo poté zjištění, že tyto typy stříbrných plomb již znali a aktivně využívali staří Číňané v roce 200 před naším letopočtem. Bohužel tato kuriozita nebyla jedinou. Dá se říci, že všechny moderní disciplíny, které v lékařství, či stomatologii samotné využíváme dnes my, máme pouze převzaté od dávných civilizací, které nás toto vše naučili. A naše moderní lidstvo si tyto zásluhy pouze přivlastňuje, eventuálně lehce poupravuje.


Seznam použité literatury:

  • Ladislav NIKLÍČEK — Karel ŠTEIN, Dějiny medicíny v datech a faktech, Praha 1985.
  • Irena GRUBEROVÁ, Zubní zákroky ve starověku, dostupné z http://extrastory.cz 2015
  • Andrej THURZO, Osobnosti historie zubního lékařství 18. a 19. století, dostupné z http://www.rsivak.com/www/izuby.cz/zajimavosti 2008.

  • Upozorňuji, že tato seminární práce byla již použita ke studiu na VŠ. Její kopírování je proto bez řádné citace autorky zakázané.
  • Mnoho doporučené literatury ke studiu Historie naleznete ZDE.
  • Další články z oboru Historie budou zveřejňovány na blogu v záložce Ze života / Historie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *